Česká republika je vlastníkem rozsáhlého kulturního dědictví, jehož nedílnou součástí jsou především historické objekty. Velké množství zámků, církevních památek, lidových staveb a jiných objektů se v současné době potýká s havarijním stavem nejen vnějších stavebních částí budov, ale i vnitřních dřevěných struktur, včetně dřevěných artefaktů v těchto objektech umístěných. Často zanedbávaná péče a nevhodné užívání budov v období minulého režimu, měly za následek nynější masívní napadení dřevěných částí různými dřevokaznými škůdci.
K asanaci napadených artefaktů a dřevěných struktur se používají různé metody. Např. povrchová a tepelná ošetření, ošetření s využitím mikrovlnného záření, nebo inertních atmosfér. Staronovou metodou pro likvidaci dřevokazného hmyzu je metoda FUMIGACE.
V tomto procesu ošetření je použita chemická látka nebo směs, která za požadované teploty a tlaku může existovat v plynném stavu v dostatečné koncentraci, která je smrtelná pro škodlivé organismy. Jednou z těchto látek je i kyanovodík.
Kyanovodík je účinnou látkou v přípravku BLUEFUME, který se primárně používá jako desinsekční a deratizační přípravek při ošetřování průmyslových mlýnů. Kyanovodík je jeden z nejdéle používaných fumigantů, který se v minulosti aplikoval jako prostředek proti širokému spektru škůdců. Jako insekticidní přípravek byl používán proti dřevokaznému hmyzu při ošetřování kostelů a jiných památek.
Vzhledem k velmi dobré účinnosti kyanovodíku a jeho využívání v minulosti, byl ve spolupráci s Národním památkovým ústavem zahájen projekt k záchraně historických dřevěných objektů a mobiliárních fondů. Získáním informací z různých pramenů bylo doloženo pravidelné používání fumigaci v kostelech jako preventivní ošetření proti dřevokaznému hmyzu.
V průběhu 80. let minulého století bylo od tohoto postupu upuštěno. V současné době se vzhledem k havarijnímu stavu některých objektů a mobiliárních fondů začíná objevovat poptávka po tomto způsobu ošetření, které nabízí řešení s vysokou a komplexní účinností.
Jako pilotní objekt pro ošetření fumigací byl zvolen Státní zámek Velké Losiny, kde byla velkým problémem infestace jak v dřevěných konstrukcích (podlahy, stropy), tak i v samotném dřevěném mobiliáři. Dle vyjádření kastelánky zámku Anety Surmové byly v minulosti v objektu aplikovány různé metody ošetření s různým účinkem. Od insekticidních postřiků přes mikrovlnné záření až po gama záření. Z pohledu účinnosti je nejméně efektivní použití insekticidních postřiků na bázi pyrethroidů, které působí převážně jen na dospělá stádia hmyzu. Jedná se o kontaktní jed s dráždivým účinkem. Jeho použití je nutné směřovat pouze do konkrétního období, kdy probíhá výlet dospělců. Jeho penetrační schopnost je minimální nebo téměř žádná. Po aplikaci v mnoha případech zanechává stopy na mobiliáři, které se obtížně odstraňují a mohou poškodit povrch dřevěných objektů. V případě použití mikrovlnného nebo gama záření je účinnost vysoká, ale nastávají komplikace s rozměry objektů nebo jejich transportem. Navíc je ošetření zaměřené pouze na jednotlivé předměty nebo objekty.
V případě fumigace se jedná o vysoce účinnou metodu, kdy je možné během jediného zásahu ošetřit jak stavební konstrukce (stropy, podlahy, trámoví) tak i jednotlivé kusy mobiliáře. Díky vynikající penetraci do různých materiálů dochází během ošetření k usmrcení všech stádii různých škůdců od hmyzu až po hlodavce.
Při prohlídce zámku bylo kastelánkou prezentováno masívní napadení červotočem. Napadeny byly podlahy a stropy v různých částech objektu včetně historických dřevěných artefaktů. Pro pilotní test ošetření fumigací byly vybrány dvě místnosti depozitářů se skladovaným mobiliářem a dvě historické místnosti umístěny v severozápadní části zámku.
V místnostech, kde byly silně napadeny dřevěné podlahy a stropy, byl umístěn i další napadený dřevěný historický mobiliář včetně historických vzorků. Na nich bylo později hodnoceno případné poškození během expozice.
Vzhledem k tomu, že jako fumigant se používá vysoce toxická látka, musí být před samotným zásahem nastavena přísná bezpečnostní opatření. Ošetření mohou provádět pouze osoby s příslušným oprávněním a certifikátem o proškolení od výrobce. Dále v průběhu expozice a následného odvětrávání musí být objekt uzavřen, a musí být zamezeno vstupu osobám, které neparticipují na ošetření. Po 48 hodinách je opět objekt zpřístupněn vyjma ošetřovaných prostor, kde dochází ještě po dobu dalších 2 týdnů k odvětrávání přípravku.
Samotný proces fumigace spočívá v dokonalé hermetizaci ošetřovaného prostoru a v aplikaci plynného přípravku. Během 24hodinové expozice a následného odvětrávání jsou prostory nepřetržitě monitorovány provádějící firmou. Během expozice je nezbytné kontinuálně monitorovat koncentraci aktivní látky a v případě poklesu způsobeným nadměrnou absorpcí přípravek dodávkovat.
Vyhodnocení účinnosti v případě ošetření podlah a stropů se provádělo porovnáním aktivity škůdců v ošetřených a neošetřených prostorách po dobu šesti měsíců. Vzorky ošetřených artefaktů byly umístěny do izolované a temperované místnosti, kde byla, stejně jako u stavebních částí, sledována aktivita červotoče po dobu šesti měsíců. Výsledky byly patrné již po 2 měsících od ošetření. V prostorách, které nebyly ošetřeny, byla patrná aktivita červotoče v dřevěných podlahách i stropech (jemné drtinky).
V ošetřených místnostech stejně jako na izolovaném mobiliáři nebyla patrná aktivita červotoče po celou dobu sledování. Po ukončení proběhlo také vyhodnocení vlivu fumigantu na vzorky umístěné v ošetřovaných místnostech. Jako vzorové materiály byly použity drobné předměty s povrchovou úpravou obsahující různé barevné kovy, jako jsou měď, stříbro, mosaz, aj. I po hlubším zkoumání nebyly nalezeny žádné viditelné změny na površích použitých vzorků.
Použití metody fumigace přípravkem BLUEFUME pro ošetření dřevěného mobiliáře má své nesporné výhody. Celý zásah netrvá déle než 3 dny. Během jediného zásahu jsou usmrceny všechna stádia škůdců vyskytujících se v ošetřeném prostoru, tzn. že nedojde k likvidaci pouze škůdců žijících ve dřevě ale i např. zavíječů a hlodavců, kteří také mohou poškozovat historický mobiliář . Podstatnou výhodou je i absence transportu a demontáže nutných u jiných metod ošetření. S ohledem k vyhodnocení vlivu přípravku na povrchové úpravy různého mobiliáře, i k provedeným korozivním testům na širokou škálu kovů lze vyvrátit mýtus o poškozování povrchů kyanovodíkem.
S výsledkem testu byla spokojena i kastelánka zámku. Kromě účinnosti zásahu ocenila krátkou dobu ošetření a jeho komplexnost. Na základě kladných ohlasů je již připravováno ošetření dalších částí, které by mělo proběhnout ještě v letošním roce.
Jan Vokněr
Vedoucí odboru aplikace fumigantů
Lučební závody Draslovka a.s. Kolín
Sledujte nás:
